Nejčastější omyly VŠ studentů při hledání práce

Prázdniny jsou u svého konce a pro žáky a studenty to znamená jediné – kolotoč povinností, testování znalostí a domácích úkolů. Ti, kteří svou „studijní kariéru“ ukončili vysokoškolským titulem, čeká zapojení se do pracovního procesu. Proč jsem neuspěl u pohovoru? Spousta vysokoškoláků se však dopouští nejrůznějších chyb a omylů, díky kterým zůstávají na úřadech práce. Pojďme se podívat na ty nejčastější z nich, kterých se VŠ uchazeči o zaměstnání dopouštějí.

Omyl č. 1 – čekají na mě s otevřenou náručí

V dnešních dobách již bohužel není titul natolik vzácný, aby automaticky zajistit zajímavou pracovní příležitost. Počet vysokoškoláků rok od roku stoupá, a pokud máte ve svém okolí někoho, kdo předpokládá, že po obdržení titulu na něj čekají personalisté s otevřenou náručí, s největší pravděpodobností se dočkáte jeho tvrdého pádu na zem.

Omyl č. 2 – VŠ vzdělání = záruka nadstandardního platu

​Žádný papír vám automaticky vysoký plat nezajistí. Pokud se sami vlastním přičiněním nebudete snažit o rozšíření svých obzorů, načerpání zkušeností a nabytí praxe, začnete s největší pravděpodobností někde s nástupním platem, který se blíží obyčejné almužně. Představa vysokoškoláků o nástupním platu se dle průzkumů pohybuje kolem 20 tisíc. No jen řekněte, kdo z vás to má?

Omyl č. 3 – Stačí poslat pár životopisů

Odpovídáte jen na inzeráty, které vás opravdu zajímají? Vyhledáváte dle nejvyššího možného platu a minimálního pracovního úvazku? Odeslali jste pět životopisů a čekáte alespoň 4 kladné odpovědi? Pak budete s největší pravděpodobností dost nepříjemně zaskočeni. Pokud nejste dítětem Štěstěny, nedočkáte se žádné odpovědi, případně univerzální odpovědi: „Děkujeme za váš životopis. V případě zájmu vás budeme kontaktovat“.  Pro získání vysněného zaměstnání se budete muset snažit o trochu víc.